![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


provázky smutku ... to se mi líbí ...je opravdu zajímavá...


Děkuji, mám radost ... tím větší, když je to od lidí, kteří píšou "jinak" jen já...


ukrývá v sobě překvapení,
co včera bylo a už není?
kamínky, mušličky, korálky skleněné?
možná i okvětní lístečky sušené....
co včera bylo a už není?
kamínky, mušličky, korálky skleněné?
možná i okvětní lístečky sušené....


Je mi dneska krásně lásko,
slunko svítí, venku jarní vítr honí mraky,
je mi dneska krásně lásko,
budeme se spolu honit taky
mezi paneláky...
slunko svítí, venku jarní vítr honí mraky,
je mi dneska krásně lásko,
budeme se spolu honit taky
mezi paneláky...


láska se objeví,
zůstane a nebo navždy zmizí,
přijde čas souznění,
snad skončí jako v televizi....
zůstane a nebo navždy zmizí,
přijde čas souznění,
snad skončí jako v televizi....


Křídla jsou v truhle schovaná,
ležím tu šťastná, bezbranná,
auru už dávno odnes čas,
Ty miluješ mě pořád, zas....
ležím tu šťastná, bezbranná,
auru už dávno odnes čas,
Ty miluješ mě pořád, zas....


Přečetla jsem a mohu říci, že jsi jednička. Já bych to takhle nikdy dohromady neposkládala...četla jsem to 2x, jsi skvělá, tolik moudrosti....jsém tvého dílka plná...


pistolník střílí do srdcí žen,
má kolty ostře nabité,
rýmem rozdává lásku všem,
domů se vrací jen k té své...
má kolty ostře nabité,
rýmem rozdává lásku všem,
domů se vrací jen k té své...


někdy jde všechno jinak, než si přejeme... přeji inspiraci a více sluníčkových dnů..
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Rony [16], Adéla [14], sqeerukl [13], Ingo [13], máni brzková [12], filliu [11], MaPi [11], TenNovej [11], Pigi [9], Ho visto cadere una stella [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)