...všichni jsme jen nekonečné, nekonečné množství kopií a čísel...

Kleriska.KX: Orionka:
Děkuji za nakouknutí a odezvu, vždycky mne to dojme... :)

Jolly: Je dialog s někým, koho mám ráda, upíjí se...
Hennessy je koňak, že, co osedlal svýho pána a role se prohodily...a děkuju, moc... :)

líbí se mi ta hra se slovy, pro sebe si to zkrátila...
na ostění
mokré ráno
utaháno... :)

DDD:
A já zase jenom to děkuji... :)

Ty, které mám nejraději, se většinou moc nelíbí...

Dickens:
jo... :)

Mlčeti Zlato:
Děkuju za náhled, přijdu si někdy stejně... :)

Já už si ji četla, oknem zvenku. Máš to v sobě, poezii.

Ginnare: Hanulka: holka.přes.ulici:
Všem děkuju moc a moc za návštěvu, ty komenty mne chtějí dojmout... :)

Jolly: Děkuju za nakouknutí a komentář... :)

...našla včera, tohle psaní a fotky...a tak přidám pár řádků, protože máme ve stodole kunu a taky trávu... :)
No a vzpomněla si na jednu malou, kde hrajou dudy...
Ten večer seděl na židli s nohama dokořán
a měl umytý oči

kolmé brázdy zazdí
ptáka Noha co škube si marně tvář
někdy i Boha
když zazní v dudách
Offenbach

(a pak jsme šli domů)

... :)

...to jsou ty meandry naší mysli...s křehkým tajemstvím...
Ty poslední dva řádky mi přijdou hodně zranitelné. Nevím.

...vzpomněla jsem si na jednu báseň, kterou dneska četla, že čas vnímáme jako linku, tak nějak... a mi se vybavil monitor s rovnou čárou, všichni to máme nalajnované... :)

Pro mě nejvíc asi ta první, po delším váhání, ráda četla...

...já bych mu dala šanci, nechala to otevřené, ať si čtenář popřemýšlí a vybere si konec sám...

...byla tam tma a byla tam kočka...

Vidím mnoho stěn a šero, něco tu chybí. Zvláštně napsaná, nutí přemýšlet.

holka.přes.ulici:
Děkuju za návštěvu, ani nevím, co říct... :)

Mlčeti Zlato:
Je pravdivá. Možná proto. Děkuju, moc.

DDD:
Děkuju, je v tom všechno, neumím se moc rozepisovat... :)

Homér: Já taky, pocit. Někdy může být jiný, než autorův, ale o tom jsou básně...a tak zase jen to děkuju. :)