Mám rád vůni Jaru, pěkné :))

Z jedné strany spektra je tvá lehce provokativní (mini)úvaha zajímavá, k zamyšlení, nutící k hloubání vlastního já, mající tendenci říct sám sobě - přesně tak, tohle je velká pravda! Snad i stín vlastního studu se vkrádá.. Avšak.. za celý život se to stát nemusí, ale někdy tomu tak "osud" chce a ty potkáš někoho, koho budeš milovat tak silně, že si tu svou uvědomělou a racionální úvahu s radostí shrabeš jak podzimní listí a s téměř neviditelnou lehkostí ji pohřbíš v hnědé popelnici. Tento "podivuhodný" paradox však musí člověk objevit sám, protože se jedná o něco, co nelze vyčíst z knih, pocítit z vyprávění, ani vypozorovat z nekonečných seriálů..