.. v tom druhém řádku stačí jen smazat "o" a bude to OK.
V druhé sloce mi nepřijde úplně zdařilý rým měly/ nedívaly. I tam by to asi mohlo být poměrně snadné vylepšit (co třeba "uzavřely"). Ale to záleží jenom na tobě:)

Na to , že osobně považuji haiku za formálně téměř nepřenosnou formu, má tato báseň smysluplné sdělení

Moc se my líbí forma - ta hra se slovy

shane: Trochu studuje, trochu píše, ale ono spíš než výuka, to má být taková ukázka toho, jak je poezie pestrá, a jak může být hezké a naplňující zkoušet a experimentovat. I v málem padesáti na tož v pubertě. Tam je to skoro povinnost :)

Hezký nápad - báseň jako metafora. Je to aktuální a přitom to není laciné. Dobrý

shane: Děkuji. Je to takový nápad, který se mě drží už dost dlouho. Zkoušel jsem si v průběhu let různé formy a teď si to zkusím uceleněji (plánuji cca 50 forem tj. rok). Je to zároveň takový výuková manuál pro nejmladší dceru.
Akrosticjh jsem už v tady v říjnu jeden uveřejnil, jmenuje se Akrostich okamžiku a nedávno tady uveřejnila moc pěkný akrostich Mayfair.

tomiho82: To jsme tady všichni a pokud se rozhodnete svoje dílo uveřejnit, píšete už i pro jiné. S tím se nedá nic dělat.:)

Promiň, musím se k této básni vyjádřit poměrně kriticky. Nejdříve jsem se sám sebe zeptal, co ta báseň chce čtenáři říci. Čtvero ročních období v téměř epické formě. Kdyby to bylo v pravidelnějším rýmování a rytmu, řekl bych, hezká báseň pro děti nebo text k obrázkovému kalendáři Josefa Lady(to nemyslím nijak ironicky ani hanlivě).
To, co mi neladí jsou ty rýmy-nerými, je to čistě moje představa, ale myslím, když se rýmuje (ať už v jakémkoli schématu) mělo by se rýmovat "hezky". Takto na mě báseň, ze které by měla sálat harmonie, působí disharmonicky.

O kom to je?

Mně se forma i způsob vyjádření líbí, jen obrat "Vzpomínek do šuplíku minulost" je na mě moc avantgardní, asi proto, že mi nedává sémanticky smysl

Musím říct, že ti závidím tenhle pohled na svět. Bez ironie, fakt, závidím.

Prosím tě, proč je ta báseň anglicky?

Nemohu nesouhlasit s pointou té básně ( je to příjemné v patnácti i v padesáti), ale přeci jenom by si ta hezká pointa zasloužila trochu víc si pohrát s formou. Zpěvnost těm čtyřverším moc sluší.

Z mého pohledu je dost nešťastné takto formálně uspořádat báseň. Klidně by mohla být nerýmovaná, jako první sloka, klidně by mohla mít rýmování druhé a třetí sloky nebo střídavý verš sloky poslední, ale proč ve čtyřech čtyřveršových slokách tři formy? kdyby ty sloky byly nějak zásadně odlišné nebo gradovaly, ale takto... Když si báseň přečtu nahlas, působí na mne disharmonicky.

Je to trochu taková "říkanková forma", ale to by nevadilo. Spíše mě zaráží, že ta báseň vypadá, jako že má pointu (to by nutně mít nemusela), ale já z toho nejsem schopen zjistit jakou.

Je to trochu taková surrealistická koláž, ale dobrý

Megynka: Děkuji

Amelie M.: ...a je to takové, když se to tak napíše?

Ono je to z přenosem té orientální poezie těžké. Přijde mi, že je často buď není čitelná, nebo není orientální. Přenést tu formu bez toho ducha mi přijde zbytečné, lépe je přenést ducha v naší formě. To je příklad skvostných parafrází pana Mathésia . Je těžké používat i nám mnohem bližší evropské formy, které mají jen trochu jiné jazykové parametry.
Tento zajímavý pokus mi přijde takový napůl cesty. Docela čtivé, trochu orientální...:)

Nevím, zda-li to byl záměr, ale za báseň ve mne evokuje docela reálnou zkušenost kácení stromu: pro les nepřirozený zvuk a ticho po dopadu pokáceného stromu. Vnímám to vlastně jako jednu jedinou metaforu nějakého jiného osobního pocitu