opravdu bych doporučil práci na rytmu, technice konstrukce rýmů... ne tady, ale něco pořádného

Ovšem je kvůli tomu třeba sklátit poezii?

v rytmu se může zlepšit každý, tak se zkus zlepšit nejen v něm

až toho stavu dosáhneš bez podpůrných prostředků, bude to stát za sdělení a případný rozběh ke komunikaci náruživých jinochů

artikulační tryzna

proč tam není "ve tvých (šedivých očích)"?

dej spíš vědět, až s tím životem skoncuješ ;)

černálili: s tou hudbou tě vnitřní zrak neklame, ovšem nemíchám psaní veršů se čtením či příspěvky na literárních serverech, to by nedopadlo dobře ;)

taron: Sucháč: inkoust: dík za komentář

S upřímností to má těžko něco společného. Ostatně tu, zřejmě na rozdíl od jiných, posoudit neumím a ani nechci: nemyslím, že by mi to příslušelo.

Yasmin: taron: PetrK.: ngc 6334: Miro Sparkus: černálili: Děkuji všem za komentáře.

hezká diagnóza :D


chceš se dozvědět, kde jsi klopýtla v rytmu?

samé gramatické rýmy


jaký má smysl věta "naděje jsou ticha jedinou" ?

V textu si přijdu jako na horské dráze, vše směřuje vpřed k vytčenému cíli sdělení, není čas ani prostor se rozhlížet, hledat. Nemám nic proti introspekci, ale zabýváš se podle mne až příliš sebou, bez dostatečného přesahu.

Z formální stránky nemám jasno v tom, zdali se jí zabýváš, nebo ti ty rýmy jen tak vycházejí a na zbytek kašleš. A když už jsme u toho, řemeslná stránka rýmů se omezuje na splnění zvukové normy, což mi k jejich funkčnosti přijde málo, minimálně rytmický nesoulad by sis pohlídat měla, když už se jim nějaké zvláštní jazykové pestrosti a plnotučnosti významů nedostává.

moře přívlastků a gramatické drti... proškrtat to na tak na dvě čtyřverší by nebylo od věci

černálili: Ach so, Petra ficken... takhle jsem o tom nikdy neuvažoval. A pak, že se tady nic nového nedozvím ;)

taron: Miro Sparkus: díky

“What can be explained is not poetry.”
(William Butler Yeats)

oprav si hrubé pravopisné chyby

stromy, šuměla, přebíhala, vítala

Severak: Nemám žádný čtený záznam... ono to ani není určeno k přednesu, byť zvuková stránka je pro vnímání textu důležitá.

To odsazování se nečte jako pomlky.

Nejprve si řekněme, že verš není útvar grafický, nýbrž rytmický. No a já vytvářím určité autonomní významové fragmenty (menší než verš nebo půlverš) s určitou rytmickou organizací, která dle potřeby mění spád čtení... tomu se říká sémantizace rytmu. Grafické členění pomáhá vnímat onu autonomii a trochu ruší řádkové členění veršů, čímž umožňuje variabilitu napojování významů do vyšších celků... tak trochu jsem rozvinul to, co je v tradičním verši funkcí přesahu.

Stačí takhle... alespoň jako námět k přemýšlení?