Líbí se mi to o vánočním čase a nerozpuštění existence. Ale nemyslím si, že být muž by bylo řešení. Lidé si mohou nerozumět, i když jsou stejného pohlaví.

Zvláště souhlasím s myšlenkou, že Evropané by měli získat zpět sebevědomí a naučit se novému myšlení, i když je otázkou, jak by to nové myšlení mělo vypadat a jak by se je měli Evropané naučit. Určité zkušenosti v tomto ohledu má feminismus - za jedno století se mu podařilo zásadně změnit pohled lidí na úlohu ženy ve společnosti - takže to by mohla být vhodná inspirace, co se týče metody. O obsahu si spekulovat netroufnu.

Budoucnost nejspíš opravdu nebude příjemná, proto se raději snažím užívat si současnosti. A dost nepříjemné bude podle mě už jen to, že přeživší z nás budou souzeni podle článků, úvah a komentářů, které napsali jako mladí. Budoucnost vypadá opravdu zle, ale jsou tu i další vlivy, které na ni mohou mít zásadní vliv (americký státní dluh, ekonomický růst v Číně, Putinovo Rusko), takže by to nakonec mohlo dopadnout i jinak.

Velmi pěkné. Je v tom obsaženo i určité poučení a líbí se mi, že to má dobrý konec.

Ronald Reagan: Děkuji za komentář. Sám mám velké problémy popsat, co vlastně píšu (seriál Ester Krejčí už má 7. verzi předmluvy). Snad by ti pomohlo, kdyby sis přečetl poslední (12.) obraz epizody Ester Krejčí "Univerzální invence": http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=22582-ester-krejci-s01e08-
univerzalni-invence (obraz se jmenuje "Krize identity"). Tam je jedna z myšlenek, které se ve svém díle snažím vyjádřit, řečena víc explicitně. Také by možná bylo dobré, kdyby ses na stránce http://esterkrejci.xf.cz/chars.htm seznámil s charakterem a minulostí Ester Krejčí a Mojí vinné révy.

O Svobodných zednářích a smrti Jana Masaryka jsem slyšel, ale v tomto díle mě neinspirovali.

Severak: O mikronárodech jako pojmu jsem ještě neslyšel, ale EDDR je spíš http://en.wikipedia.org/wiki/Fictional_country - existuje v alternativní realitě, ve které je oficiálně uznaným mikrostátem (podobně jako např. Lichtenštejnsko). Ve snaze vytvářet pro EDDR historické základy mě inspiroval J. R. R. Tolkien, zvlášť Silmarillion.

Nádherně shrnutá ztráta vlastní identity. To je přesně to, čeho se Ester Krejčí obávala na konci osmé epizody. Spolehlivé řešení neznám, nemám s tím zkušenosti, ale určitě to chce se alespoň na chvíli odpoutat od věcí, které tvou identitu potlačují. Žádné časopisy. Zkus hledat tam, kde si myslíš, že nic není; tam se nejspíš najdeš. A pokud se najdeš, dej na sebe pozor.

Zajímavý závěr.

Severak: Nevím. Nad tím jsem nepřemýšlel. Ale podle komentářů ostatních bych řekl, že spousta lidí by to chtěla ochutnat.

A pokud máš něco proti rusalčí krvi a dračím prsům, nic ti nebrání použít místo nich generické potravinové náhražky s vhodnou příchutí...

BorůvkaB: Schoval bych, kdybych měl. Zatím je to jen recept.

Stejně si myslím, že když vydávají kuchařku, ani všechny ty recepty nezkouší. To by se jim dost prodražilo, když je v jedné knize třeba tisíc receptů.

mannaz: Meluzina: BorůvkaB: Děkuji za komentáře. Mám radost, že vás to pobavilo. :-) Fotografie ale asi zatím nebude.

"měl teď stejně papírovou krev jako jeho milenka" - nemá být spíš pleť než krev? Takto tomu nerozumím.

Líbí se mi postřehy "Jsem upír, ne elf." a "Jeptiška v bordelu je hotová pitomost."

Na můj vkus jsou tito upíři poněkud přesílení (= mají moc schopností), ale to není chyba, jen můj dojem. Jsem zvyklý na upíry ze seriálu Buffy, přemožitelka upírů, kde byli spíš umírnění, a navíc dávám přednost realistické literatuře před fantasy. Ale ještě bude záležet na tom, jak se to vyvine.

Chválím úvod - první odstavec obsahuje právě to, co čtenář potřebuje na začátku vědět. Také postupné seznamnování čtenáře s nadpřirozenými schopnostmi upírů je velmi dobře sladěno s příjemně ubíhajícím dějem.

Zajímavé téma, ale podle mě tomu chybí závěr. Když dospěji k poslednímu odstavci, vrtá mi hlavou otázka, kdo je Karel. A v hlavě mi vyvstává spousta spekulací - může to být Lenčin ovdovělý otec, může to být jejich kolega vodák, nebo to ani nemusí být člověk; může to být její panenka, maňásek (něco jako Hurvínek), nebo může jít o úlohu v programovacím jazyce Karel (chodí spolu do školy a Adam se ptá, zda úloha v jazyce Karel už byla zadaná). Pokaždé to dává jiný smysl. Jediný společný znak je, že ta otázka neodpovídala Lenčině očekávání.

Ale pokud šlo jen o pobavení, musím uznat, že mě to pobavilo.

Tato báseň se mi opravdu moc líbí. :-))) Je tam spousta zajímavých myšlenek. :-) Poslední sloka se mi nelíbí tak moc, ale to nevadí.

Severak: To je pravda, v historii EDDR se to nejvíc projevilo u ministerstva lingvistiky, které navrhuje jazykové reformy. O to bývaly hlavně zpočátku značné politické boje.

Severak: V EDDR plní vláda kromě politické a administrativní funkce ještě funkci výzkumnou (v EDDR nejsou vysoké školy ani nějaká "akademie věd"), takže některá ministerstva mají právě spíš výzkumnou činnost než administrativní, u některých je to vyrovnané (např. ministerstvo medicíny).

Život je vtipný, občas i absurdní. A líbí se mi ho tak brát. (Ale samozřejmě k němu patří i smutné věci.)

Pěkná povídka. :-)

Severak: Co se týče rozdílnosti sester, odhaduji to na nějakou vývojovou poruchu nebo poškození mozku u Tamary Janů, které se projevilo až ve čtyřech letech (do té doby se chovala normálně).

Ronald Reagan: Děkuji.