A dává ti k tvým obavám důvody? Naznačuje, že nepočká? Z mé pozice je snadné něco psát, ale tvá zpověď byla jak volání o pomoc, tudíž odpovídám... láska vydrží odloučení, o to více radosti při shledání... také jsem odjela za školou na druhou stranu republiky a pak i do zahraničí... vše co stálo za návrat vytrvalo a zesílilo... ať už jde o lásku přátelskou či partnerskou.... taky si myslím, že důležité je to, co chceš ty...ne jen teď, ale pro svůj budoucí život a k tomu je holt škola někdy potřebná.

Znakovou řeč neumím a mnoho lidí se sluchovou vadou neznám, ale osvědčil se mi notebook a vzájemné psaní ve wordu. Jinak existuje celá řada tlumočnických služeb, v případě připojení mobilu na internet je lze využívat téměř kdekoliv. To, že je někdo v některých ohledech znevýhodněný či nemocný z něho nedělá méně člověka.

zemřít pro polibek či něco takového? Slinné žlázy mě pobavily...

Mlčenlivý: Děkuji za doporučení, pokusila jsem se, ale asi to stále není ono :)

Z "Poprvé" na mě dodýchlo něco, co jsem cítila už v "Hlavě". Tak nějak z toho cítím milostný víceúhleník... což neznamená, že to tak je. Každopádně báseň mě okouzlila.

hltala jsem až do konce, pěkně se rozvíjející příběh

traken: taktéž děkuji

taron: děkuji Taron

Krásná, možná bych se obešla bez těch dvou "jen" v první sloce. Dýchla na mě láskou a vášní...

Vir: To máš pravdu, historie je zde pohnutá a krajina také. Přesto to zde miluji. Někdy je to jako nemoc, víš o tom, že jinde se dá snad žíti lehčeji a zdravěji, přesto se vrátíš... Já žila v ČR na několika místech a nakonec jsem se stejně vrátila s tím, že zde jsou mé kořeny, že bez Krušných hor nemohu žít :)

Děkuji

taron: Yana: Děkuji. Díky psancům mě zase baví více tvořiti. :)

líbí se mi, jen mi úplně nesedla ta dvě "áčka" nad sebou. Jinak mrazivě krásná.

Tak mi to připomnělo mou jedinou babičko, co jsem měla, respektive zažila. Dobře, že se píše i o takových tématech ač jsou někdy smutná.

Ziky: jutu: DDD: Děkuji za komentář

za smutek těžko se omlouvat... nejsi na to sama, doufám, že trochu toho smutku odteklo při psaní básně.

ach ta časová omezenost bytí... líbí se mi jako i ostatní tvé básně

Radost, osvěžení a dlouhá cesta tam, kam se řeka vlévá?

Děkuji všem, kdo dolouskali až do dna a ještě měli sílu se vyjádřit :)

puero, taron: Děkuji. Vím, že je klasický, ale mám ho ráda... jelikož často tvořím na základě obrazů v mé hlavě, dobře se mi do tohoto formátu vkládají. Čím jsem? Každý den stejná a přec trochu jiná. Jen, že lidi přes všechno všední materiálno občas zapomínají myslet i na jiné věci. A zároveň je báseň součástí uvědomění, že je důležité přijmout se a mít se ráda...