Svkělý, fakt se mi líbí rýmy v druhém odstavci :)

Ono to je vlastně jen takový uvolnění, asi to význam nemá :)

Moc povedené!

Je to tak, mám takového kamaráda také a lépe bych to vyjádřit nedovedla! Moc pěkné!

Mě to nějakým podivným způsobem dává smysl..:)

Ne, nešťastný kamarád, který má přítelkyni Marii.. :)

Nedokážu asi posoudit, kolik je v této básni hlubokého citu, přece jen, na to asi nemám věk, ale cítím z ní hodně zmatku a bezmoci. Vykřičených i dušených uvnitř jako kompot.

Když ujede poslední vlak domů, je to opravdu tak.. Krásně vyjádřeno :)

Fotografové jsou pěkní vrazi, jen co je pravda. :)

Věčné dilema... to se mi líbí, že si to alespoň přiznáš, to málokterý muž dokáže... :)

Je to těžké, ale vyjádřené do písmene. Hlavní je nezahodit svou hrdost, a i přes nepřekonatelnou lidskost se začít usmívat. :) (A nedělat pitomosti jako já... )

To je přesný popis toho, čeho se tolik bojím, moc povedené! :)

A dobře jim tak, že :)

Nějak neznámě se ztotožňuji...

mr Scraper: To je ironie, skládání probíhalo přesně opačně, první byla hned a druhou jsem několikrát přepsala :)

Použití té růžové rtěnky mě fascinuje.. :)

Miluju ten poslední ostavec! :)

Moje řeč! :)

Znovu a znovu se zubím :)

Miluju taková rána, líbí se mi, jak jsi vystihla myšlenky :)