|
báseň pro dva ženské hlasy...
|
Příliš důvěřivá
a zmatená dojmy z posledních dní.
A co mi zbývá?
Tvoje slova už mě neuklidní...
Míval jsi styl a vtip,
já jak blázen se pořád jen smála.
Že samotný bude mi možná líp,
jsem se bála...
Já bývala stejná,
když k večeru v očích sis četl v mých snech.
Prachobyčejná lež,
že se ti se mnou vždy zatajil dech.
A po noci prvních pus,
her doteků a splněných přání
já viděla jen ta 'plus'
zamilování.
Co se skrývá
za kopcem sladkých a laciných slov?
Příliš důvěřivá,
když polibek změní chuť na matný kov
a pak přišlo stmívání
a úcty tak zoufale málo...
Hořce pálí to přiznání,
"štěstí" do karet poznání
že nám hrálo.
a zmatená dojmy z posledních dní.
A co mi zbývá?
Tvoje slova už mě neuklidní...
Míval jsi styl a vtip,
já jak blázen se pořád jen smála.
Že samotný bude mi možná líp,
jsem se bála...
Já bývala stejná,
když k večeru v očích sis četl v mých snech.
Prachobyčejná lež,
že se ti se mnou vždy zatajil dech.
A po noci prvních pus,
her doteků a splněných přání
já viděla jen ta 'plus'
zamilování.
Co se skrývá
za kopcem sladkých a laciných slov?
Příliš důvěřivá,
když polibek změní chuť na matný kov
a pak přišlo stmívání
a úcty tak zoufale málo...
Hořce pálí to přiznání,
"štěstí" do karet poznání
že nám hrálo.
11.01.2012 17:22
ARA
Snad stačí říci - poesie .... :-)
15.03.2010 21:09
Pro mě je krásná, protože je tvoje... Skvělý námět a ještě lepší zpracování.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.