příběh..

Kráčím dny v samotě svých pravd,
kolemjdoucí neslyším
oni mých snú nevidí
ten čas s Múzou trávím rád

den usedá v zármutku nad ránem
pročež roky chvílím pláč uhranuly
jak fénix s ohněm já se přu
v pravdě o myšlenkách lásce své

vlnám v dunách písek šeptá
krúpěj vody k zemi nedopadne
v Kříži sílu hledám
na cesty skrze hořící chrám

nejít to popřel bych sebe sám
vždy Búh plameny naděje rozžál
dnes jsi tu semnou Víro má
už se opět úsvit probouzí, děkuji...