..je to ironie, pokaždé když si uvědomíme, že je to třeba naposledy...všechno je větší, lehčí, intenzivnější... všechno je víc opravdové

včeronoční.nojo.

.. a tak jsem si na krk navlíkla eiffelovku a užívala si sluníčko. dělala ze sebe, naprosto neoprávněně, slečnu (rodu ženského) a utápěla tě v mejch okatejch punčochách..

jedna starší srdeční šuplíková záležitost...láska je rakovina...-všechny rádoby chemoterapie jsou zbytečný...*

Historicky prvá báseň v českom jazyku písaná rukou Slnečnice. Nie som si istá gramatikou, takže smelo do mňa! K názvu ma inšpiroval Nowiš svojím dielom, dúfam, že sa neurazí... ;). Odkaz pre puera: Ide o čiastočnú fikciu.

taky ze ne...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

ne

bu!

mám záchvat exhibicionismu

Ani jsem to sem nechtěl dávat, je to takovej přeslazenej country slaďák a vymyslel jsem to tak před třemi léty. Ale nakonec - proč ne:-)

Trošku o mojich pocitoch v poslednej dobe :(

Jedna starší, kterou mám ráda... ;) .. přeji příjemné počtení...

Spontánní vyplavenina. Prostě musím :-)

...

NO COMMENT... staré bôle vychádzajú napovrch...