:))

*******

všimli jste si, že v jednom těle přebývá několik osob?

... trochu netradiční ...

vím, že umělecká úroveň asi není nic moc... ale je to po delší době zase něco málo spontánního :)...

Malinké činy se nemusí hned nazývat velkými jmény...není přeci kam spěchat...;) ono by se to pak mohlo hodně rychle pokazit...utopit na záchranném laně...

Ráda přecházím na červenou.. ráda riskuju...

s láskou pořád stejnou:)

...???

Člověče, haló! Sem se koukni, hej! Já jsem tady! Jen se podívej!

Říjen 2005. (tenkrát psáno jako školní slohovka =) )

...teoreticky vždycky spojené s novými začátky...které končí ve vteřině, kdy končí slunný den...(věnována...někomu, koho jsem potkala už dávno, ale teprve teď jsme si podívali do očí...:))

pořád se ptám, přestože odpovědi už znám... pořád se ptám, protože miluju Tvůj hlas, už 2 roky:)

Zvrácené jako Vomitus sám

Dnes jsem našla dlouhohledaný sešit s názvem "Útržky srdce", psaný kdysi na přelomu let 1995 a 1997, tak toto je z něj malá ukázka...

a tak se potkají dvě duše a pak už je všechno jenom mezi nebem a zemí...(oooda na toto deštivé odpoledne, ve kterém bych se měla učit na zítřejší zápočet z ekonomie...);)

Po přečtení básní Sapfó jsem nejenom pod dojmem prastarých veršů, ale i pod vlivem "Chvylkové citové nevyrovnanosti" k jedné slečně napsal tuto básničku..

nechtěla jsem přecházet...nenávidím totiž přechody!