|
...Když odcházím před soumrakem, kvůli týmovýmu snažení a třesu dlaní bez svobody -obcházíš mě a já odvracím hlavu- s nataženou rukou čekám na zázrak céčkovýho měsíce -couvá a tak nevidí před sebe-
|
|
ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk, ťuká naše klávesnicové srdce!
|
|
Po létě zase potkáváme město.
|
|
Doufám, že to ohromný štěstí, nadšení a naděje z písničky Ocean od Johna Butlera, se mi aspoň trošku podařilo přenésti do téhle básničky
|
|
kde budem zase spolu, kde vzpomínky nebudou bolet, kde jich nebude potřeba...
|
|
............... okamžikovka ............. pod vlivem několika chatů na skypu ......
|
|
18.10.2011
http://www.youtube.com/watch?v=jHTaVWP2heM
|
|
nezaslouží si asi ani název...vlastně ani anotaci...je to jen vzpomínka na nedávnou páteční noc...
|
|
nevěřim jí. tý holce v zrcadle
|
|
..
|
|
když prvně řekla, že mě opouští
|
|
do kategorií láska, zklamání, experiment, srandovní..
|
|
Taky starší tvorba. Třeba ji i někdo pochopí...
|
|
Vzpomínka na noc/ráno/dopoledne mimo realitu v Hradišti, konkrétně na člověka, který jest živoucím důkazem toho, že sny někdy ožijí. A na všechny ty úžasný voloviny, co jsme prováděly s Evičkou. Díky!
|