nevěřim jí. tý holce v zrcadle

..

když prvně řekla, že mě opouští

Vzpomínka na noc/ráno/dopoledne mimo realitu v Hradišti, konkrétně na člověka, který jest živoucím důkazem toho, že sny někdy ožijí. A na všechny ty úžasný voloviny, co jsme prováděly s Evičkou. Díky!

do kategorií láska, zklamání, experiment, srandovní..

Taky starší tvorba. Třeba ji i někdo pochopí...

...pár veršíků o pocitu poety...

Neočekávám, že se bude nějak zvlášť líbit, ale muselo to ven.. :)

dojmy při usínání.

Minulost- jakoby mi nedala spát a hlásila se o slovo každym dnem, hlasitěji a s čím dál větší silou... ale ono to zas přejde...

clovek si musi pomoct sam. vyhrabat se ze sracek, zvednout hlavu, jit dal. tohle sem udelala a du. delam co chci, mirim kam chci, opoustim koho chci a sem s kym zrovna ted chci bejt. neni to dokonaly, ale je to krasny. nechci se toho vzdat.

aneb 'Jen mrtvé ryby plavou s proudem'