Poměrně staré dílko, leč dnes opět aktuální

Napsal jsem ji když letos v Brně napadl první sníh...

Tahle báseň plná vzdoru mne napadla právě v ono osudné datum loňského roku, kdy i na mne dolehlo cosi neblahého. /Proto ten název!/ A stejně jako v těch, kteří ten masakr zažili, i ve mně se probudil vzdor proti neblahé sudbě osudu! I když depka tvrdě mučí moji duši bolavou, nepadnu jí do područí, mám dost tvrdou hlavu svou! A ač z očí slzy kanou, rty zpívají nový hit: Sny mé krásné, nashledanou! Sejdem se, až bude líp!

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

sedla si

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

***

neumělecké dílo o mém současném duševním rozpoložení:-))

tak si tak projíždím moje staré věci na autorské čtení (kdo by měl chuť, může příští týden v úterý zaskočit v Brně do café Paradigma) a nacházím samé vzpomínky, samé pocity a taky tohle:)

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

trošku starší, ale ne zase moc. Každý máme nějaké své spáleniště.

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

miluju víno a co se mnou dělá...

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

Další z mých reflexních dílek inspirované čísi básní...

jooo padat...není nejkrásnější pocit

Mamka říká, že je to hra se slovy ;-)

jenom pláč...