krásná chvilka

Ach ty moje romantické úlety...

Další pokus o pantun, tentokrát na zadaná slova: úvaha dívka hora portrét konec.

Ze všeho, co věčné jest, právě Láska je nejkratší!

nás spojuje...

Jen pár bláznivých veršů, co mne napadly...

*

Nějak na mne působí podzimní nálady...

ranní probuzení :-)

Tahle báseň vznikla před lety na kurzu angličtiny, když učitel jako každý rok, vyprávěl o anglických vánocích, stejnými slovy jako loni, a diktoval stejný recept na vánoční pudink - chudý i bohatší...

Srdce na toulkách jsem ztratil, a i když hned jsem se vrátil, hledal tu a hledal tam, jenom pocit prázdna mám...

Vstoupil jsem bez klepání do svého nitra a na toulkách krajinami svého srdce potkal jsem Tebe! Pocit nevýslovného štěstí prohřál svým slunečním jasem naše duše a my spolu nyní mlčky jdeme vstříc tomu, co se ještě nenarodilo!;o)))

Lze to i zpívat...

Veršotepárna > duodecima na slova vybraná z Malého prince: studna vůně klobouk růže noc./ABBA ACCD DEED - osmislabičné rýmy./

Sonet, v němž jsou také obsažena zadaná slova z veršotepárny (slunce les kytice škola klobouk), ale nikoli soutěžní...

Tak je tady dámy, páni, další hravé veršování, bylo rovněž na zadání, jinak teď nepíšu ani...

Slyš! Jaro na okénko ťuká, zima si chystá pelíšek, někdo prožívá touhy muka, jiný smí hladit kožíšek...