Tuhle ráno k večeru...

Já vím, je to dlouhý. Ale já za to nemůžu. To ono samo se to. (pozn. aut.: velká písmena v tomto případě neznamenají začátek věty.)

..uvnitř srdce, uvnitř myšlenek, uvnitř pochopení, uvnitř nás..."dál už mě netrap, blázne"....(opě příliš osobní)

nechci pojmenovavat svuj zivot. to je jak kdybych volala na psa!

V Praze už nechci nikdy žít, čtyři měsíce mi bohatě stačily.

Imaginární kočka co mi dělá společnost .... třeba na cestě domů večer... dneska byl fajn den..strávený v Českým Krumlově...to je nádherný město...a na vyhlašování prima sezóny... samý pěkný zážitky z dneška... :)

...

Néé, no už zase je to psaný jako noční(k). Prostě neumím psát nic v čem se objevuje den...už zase ten měsíc... je to slepenice matlanice několika lidí a několika mých altereg...

Mám šancu ho vypátrať??

Lob der Thränen. Franzi, zemřel jsi tak mlád. Zas jedna jako za starých časů. Pathos a omáčka. Výborné pochutnání. Dobrou chuť.

Nejste na tom náhodou stejně?

tajemná i bez záhad... :)

//////

...............když má člověk v duši mraky, napadají ho různé věci ....naštěstí nakonec vždycky vyjde slunce ...:-)