|
...
|
|
opět jeden sladký kousek...
|
|
odvážím se přidat zase jedno starší dílko
|
|
Tak trochu hodně nekvalitní nahrávka, já vím :-) pardoon... musíte ubrat zvuk, aby bylo vůbec něco slyšet :D přednes taky žádnej.. jakoby.. na tom záleželo :D http://www.youtube.com/watch?v=9PHCVByyMaw
|
|
pro Dívku v modrém...
|
|
když ony si ty duše samou blažeností nedají říct...chjo...to aby se jeden zbláznil:-D...ale prostě za to asi nemůžou, když opět uvěří lásce...hlavně aby je zas nevyhnali pěkně dolů na Zem;)
|
|
v depresi
|
|
hm ... tak něco málo opraveno ... šup sem s připomínkama
|
|
Nevzdám se tě.. nevzdám dokud tě budu potkávat
|
|
Někdy si vzpomeň, až uvidíš západ slunce zeshora...
|
|
...může být jedině tam, kde končí nebe, kam ty už nemůžeš...nebo tam, kam můžem oba?
Básnička ze soutěže...ale patří "do série", možná ještě víc než ostatní, proto jí sem dávám. Chtěla jsem doplnit velká písmena a tečka, ale pořádně jsem nevěděla kam je dát, takže nakonec beze změny:-)
|
|
Ano, je to o něm. Takhle na mě zapůsobil. Takhle se zachoval. Ale nejhorší je, že on za to nemůže...
|
|
pro Tebe ... víš, kdysi dávno mi kdosi řekl, ať si najdu soucitného ...
|
|
Nevím ...
|
|
prostě pocity no...
|
|
Další bláznivé dílko, co mi vytrysklo z nitra jak silný pramen čisté vody při vrtu! Verš sice občas kulhá a slabiky raději moc nepočítám, ale je to odraz mé duše!
|
|
Jubilejní třicátá, snad se bude líbit:-) Trochu "studenější" variace na známé téma, s věnováním bez věnování... Měla jsem tendenci, psát ji pořád donekonečna. Proto těch pár teček na konci; za nimi může být cokoli...
|
|
pro toho z NETu
|