Tahle ptákovinka vznikla při volné diskusi na fóru jiného portálu, kde mám stejný profilový obrázek.

Ještě jeden rispet na slova: MOŘE, SVĚTLO, KŘIK, ÚSMĚV, DRUH (forma: ABAB CC DD).

Písňový text na aktuální téma a na melodii Neckářovy písně "Koukám, jak ten čas letí..." Sice už je to taky dvouleté batole, ale tady ho asi ještě nemám...

Decima na zadaná slova: ŽIVOT TICHO PES MLADÍK LÉČKA. /DECIMA nebo též španělská sloka je desetiveršová strofa, známá ze španělské literatury. Má deset osmislabičných veršů - oktosylab. Rozložení rýmů je např.: AB BA AC CD DC nebo AB AB AC DC CD./

Některým ženským se prostě nezavděčíš...

Složil jsem si vlastní text na melodii písně "Život je pro mne obnošená vesta..."

Shakespearovský sonet na slova: TOUHA POKOJ VŮNĚ DEN VODA.

Epitaf v předrážkové trochejské stopě.

Tahle píseň vznikla díky vanovaso, jejíž báseň i slova pod ní mi připoměly krásnou píseň "Ten vítr, co vál", uvedenou kdysi v trampském sešitku "Šest strun v údolí". A tak tenhle text věnuji právě jí, naší milé kolegyni vanovaso...

Život nás občas překvapí...

Tahle báseň plná vzdoru mne napadla právě v ono osudné datum loňského roku, kdy i na mne dolehlo cosi neblahého. /Proto ten název!/ A stejně jako v těch, kteří ten masakr zažili, i ve mně se probudil vzdor proti neblahé sudbě osudu! I když depka tvrdě mučí moji duši bolavou, nepadnu jí do područí, mám dost tvrdou hlavu svou! A ač z očí slzy kanou, rty zpívají nový hit: Sny mé krásné, nashledanou! Sejdem se, až bude líp!

.... zamyšlení těsně před usnutím...

Inspirováno jednou rozporuplnou básní, plnou něžné touhy, v níž však autorka kolísá mezi svými přáními a odmítáním jejich naplnění!

Villonská balada na slova: Hlas, sklenka, stůl, prdel, štěstí.

Je moudrý, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má...

velmi prastarý text k písni

a je tady zas...

trošku starší, ale ne zase moc. Každý máme nějaké své spáleniště.