Jaký sklon, takový směr osudu... (Aštávakra)

Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...

Ať nejen dnes jsou muži k ženám pozorní a milí...:-)

Jsou dívky, pro které je každý projev lásky bernou mincí! Ostatně bez té mince vás ani Chárón nepřeveze přes bájný Stix! C'est la vie...

Nedělní chvilka poezie...

Ze šuplíčku...

Sonet shakespearovský pro 3. kolo veršotepárny na zadaná slova: císař město náhoda řeka stvoření.

Svět bude dál i když my nebudem! A když nebude, nebudem taky. Tak si užijme světa, dokud ještě jsme...

Je moudrý ten, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má...

Báseň inspirovaná francouzskou verzí jednoho krásného šansonu. U nás se na tu krásnou melodii zpívá významově zcela jiný text : Kam zmizel Tvůj dětský úsměv...I mé dílko je písňovým textem, ovšem na jinou melodii.

Villonská balada na slova: Hlas, sklenka, stůl, prdel, štěstí.

Tahle ptákovinka vznikla při volné diskusi na fóru jiného portálu, kde mám stejný profilový obrázek.

Když vzpomínky mám, nejsem nikdy sám! Jen si vybírám, na co vzpomínám!

Zpěvný text o Životě a o tom, že to člověk nemá nikdy vzdávat...

Tak jsem zase zkusil složit něco do veršotepárny. Uznávám, že je to ptákovina, ale zapracovat do rondelu s jeho trochu nezvyklou strukturou a jen dvěma možnými rýmy zadaná slova a mít na to ještě šibeničně krátký čas, je trochu náročné na fantazii i kombinační schopnosti. Slova prý pocházejí z knihy George Orwella „1984”: Jsou to: hlad vlas člen obraz osud.

Oněginská strofa na slova: kufr*krása*jahoda*plat*tanec.

Mít někoho, komu věříš a máš ho rád a on snad má rád Tebe a věří Ti, to je dar k nezaplacení...

Ballata na slova: Kotník oblek hostina motýl tango.

Inspirováno jednou rozporuplnou básní, plnou něžné touhy, v níž však autorka kolísá mezi svými přáními a odmítáním jejich naplnění!

Tak nějak to bylo...