pro toho, kdo je pro mě světýlko

krásná chvilka

Když o sobě tvrdím, že jsem žena, hraji s falešnými kartami.

není třeba

bez Tebe je těžký ---

Z krásných pocitů píší se se básně nejkrásněji..

Věnováno T. Nedokážu říct nic jinýho. Děkuju. / je to brak, tak to omluvte. A nezlobte se za delku;)/

dulezity je najit aspon vchod

Věnuji všem(včetně mě), které tu a tam bodne osten žárlivosti - i jako povzbuzení k tomu, že se nad tímto démonem dá zvítězit!!!

tom>jestli to budeš číst, tak se předem omlouvám za vulgarity otazník>není to báseň, proč by taky bejt měla? puero> compadre navždy. ne, vážně se se mnou právě nerozešla žádná holka, možná i proto že sem pořádně nikdy žádnou neměl (z přesvědčení, ne z zoufalství)!

Další prastará báseň (25 let v šuplíku, ale stále aktuální :-I ...)

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

Psáno ve sklepě s lahví bílého vína tužkou na oči do sešitu matematiky...

lehce trhlý

.........prostě jen sen o věcech skutečných.........

Podle indiánských bájí se nesmělý jižní vítr zamiloval do dívky se zlatými vlasy. Jenomže se jí to styděl říct. Jen se díval a váhal až jednoho dne zjistil, že dívce vlasy zbělely. Bláznivý vítr se totiž zahleděl do pampelišky...

aneb o jednom chudém, Velkomeziříčském sběrateli...