snad nepochopitelná... snad divná... ale je...

Konečně jedna ,,novinka" stará asi týden...no...no, je vidět, že jsem byla v tu dobu po flámu, ale i taková díla si zaslouží publikaci...

věřit nebo ne?? Nevím... ;)

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

Holka vzpomínková... Neschopná se vyrovnat se ztrátou svýho domova... Snad radši neřešit, stejně to do rána zmizí...

tentokrát ne

život je tragikomedie...*

Sama nevím, co si o tom mám myslet. Kýžený rytmus na úkor obsahu a srozumitelnosti:-)

nemáte doma něco podobného?

zděšení z pravě přečteného článku..

Musím už napsat něco veselého..:-)

opět páteční noc... nevím, proč jsou vždycky tak zajímavé... ale co, aspoň mám o čem psát... :D

nechci pojmenovavat svuj zivot. to je jak kdybych volala na psa!

...

Boje myšlenek...sever teplý,jih studený...zmatek v mezihvězdí a pokus hvězdářky poprat se s tím...:-)

Takový záchvat upřímnosti.. :-)

Každý kdo miluje nosí svého bájného fénixe v srdci. A není ten fénix jenom metafora? Hm, kdo ví.....

...vlak... "Your eyes...they turn me..." ... endlessly... "She looks back, you look back..Not just once, not just twice..."

Nevím, kam to strčit, tak to dávám sem ;-)