...včerejší večer...a dnešní ráno...(snaha o vyjádření TOHO pocitu)

omluvte mě.... asi jsem divná.. je mi divně... ono to přejde

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

...

...

(rodice delaj chyby... jejich deti udelaj to samy.)

archibald archibaldovič se podíval, zamyslel a pověděl: zajímavé! pak se začal smát.

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

Cesta z města..:-) Už trochu starší a zapomenutá, ale to nic nemění...

...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)

už to nehulte!

snad nepochopitelná... snad divná... ale je...

Konečně jedna ,,novinka" stará asi týden...no...no, je vidět, že jsem byla v tu dobu po flámu, ale i taková díla si zaslouží publikaci...

věřit nebo ne?? Nevím... ;)

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

Holka vzpomínková... Neschopná se vyrovnat se ztrátou svýho domova... Snad radši neřešit, stejně to do rána zmizí...

tentokrát ne