opojnost lásky

Vím, že bych se neměla ani pokoušet shazovat před vámi svojí vlastní tvorbu, taky nechci aby to tak vypadalo, jenom chci říct, že se vám tahle báseň bude možná zdát trochu jako klišé, ale pro mě je to něco víc a v tuhle chvíli mně ani moc nezáleží na vašem názoru. V každém případě za ně stejně děkuji.

Sonet shakespearovského typu. 4,4,4,2. Vzestupné verše, 10-14 slabik (blankvers). Polysyndeton.

Další bláznivé dílko, co mi vytrysklo z nitra jak silný pramen čisté vody při vrtu! Verš sice občas kulhá a slabiky raději moc nepočítám, ale je to odraz mé duše!

čím je lásky bez touhy?

číst ve tvých očích dojetí

Popustím uzdu fantazii, ač trochu pravdy v tom je snad, že i pro obdiv Tvůj rád žiji a zkouším tu své verše psát! Někdy chtěl bych mít to, co nemám, co nesmím, nemohu si brát! Patří ty verše více ženám či jedné? Kdo ví? Možná, snad... /Pevně doufám, že už jsem to sem nedal pod jiným názvem.Ale na literu to mám až od ledna, tak snad ne.../

Člověk tak rád někdy se zasní, do nocí zní verš dávných básní... Jistě ti starší poznávají slůvka něžné písně, která sice byla o mamince, ale umožňují člověku snít i o věcech zcela jiných. Já se také zasnil nad jednou básní / od čertíčka/ a výsledek posuďte sami...

tolik...

někdy neprobíhá láska tak jak bychom chtěli

... jen tak...

Tyhle verše mi tak náhle vykvetly pod rukama , když jsem četl trochu smutnou báseň od Pavlis nazvanou "Všem"...Snad troška jejich květinové vůně doletí až k vám a zprostředkuje vašim duším onu nevýslovnou něhu, která mne zalila při čtení onoho veršovaného skvostu i můj pokus o lehce humorný přístup!

*

Honzince Lentilkové

Taková malá fantazie...

................................................

(Z.) ....tak trošku imaginární.....

Člověka napadne ledacos a když už tak o tom přemýšlí, zkusí to zveršovat, a už je zas nové dílko na světě! Dalo by se to natahovat donekonečna jako pepetuum mobile! Snad jsem to utnul ještě včas!

Nedávno jsem ji šeptal jedné úžasné dívce do ucha... Čekala na to v šuplíku dlouho....