Za ty děsný nahrávky se omlouvám, nějak si nemůžu pomoct, prostě to potřebuju někomu říct.
 18.03.2024
10
544 (16)


teprve za ohybem střepů tupláku barvy lila
čerstvé lístky máty a lžička bzučícího medu
klobouky křemenáčů reznoucí pod něžnými kmínky bříz
horkem se vlnící vlasy ječmene
a vlčí máky podél cesty blednou

bojím se že se mnou nezažiješ
kam dojede až velký vůz za melodie cikád
v kaskádách praskání, syčení a zasténání dřeva

zapomínám
jak hebce voní léto v právě utržené broskvi
z větví ořešáku
už nevyhlížím plachty nepřátelských lodí

ale ani ještě nechci
obrůst stínomilným břečťanem
ve splynutí sterilně bílého stropu
do kterého se vejde
jenom ticho
 02.04.2024 23:38
Co naděláme, všechny krásné obrazy nakonec vyblednou. Ale tahle báseň ne
 29.03.2024 10:05
Sasanka: Ach! Děkuji, na víc asi nenacházím slova, jen že mě to zahřálo a potěšilo. Větší množství komentářů mi určitě nevadí, naopak. Je to motivující a já se ráda nad tvorbou zamýšlím a třeba i debatuji.
 26.03.2024 23:06
Díky za ty nahrávky, mám tě v oblíbených už dlouho, ale nevím co se změnilo... možná jsem si tě jen úzkostlivě šetřila na horší časy. Teď je jasné, že se mě nezbavíš, dokud tě nepřečtu komplet... předem se omlouvám za případné množství komentářů ;)
 21.03.2024 01:52
Mlčeti Zlato: To je krásný komentář, moc ti děkuji za takovou reakci. Jazykolamy píšu často, i větší, než je v téhle básni, to je dobrý postřeh. Ale vyslovit mi jdou, jinak bych je asi nenapsala:)
 20.03.2024 22:13
Děkuji za návštěvu v tvé intimitě mluvy. Poslouchaje uvědomil jsem si jednu věc. Píšeš si docela jazykolamy, ale zvládla jsi jejich úskalí. Opravdu niterný zážitek...
 19.03.2024 22:53
Smutný konec.
 19.03.2024 21:46
mannaz: Nikdo jiný se nevyjádřil:) A zpětná vazba je pro mě důležitá, obzvlášť v některých ohledech, kam sama nedokážu z pohledu autorky dohlédnout.
 19.03.2024 21:00
Leslie: Nic neměň, kvůli tomu, že jsem nepochopila. Jiní asi ano.
 19.03.2024 20:11
mannaz: Děkuji. Tohle je zajímavé, mně přijde, že často píšu až moc přímočaře a naschvál někdy umazávám, tedy učím se to, aby to bylo trochu zastřenější. A tady mi to přišlo tak jasné, že jsem se nad tím ani nepozastavila, protože to vidím úplně živě před očima. Evidentně to ale neumím přenést tak, jak bych chtěla. To léto je už jen vzpomínka. Na to nejhezčí období mého dětství. Je tam ale jen jedna drobná indicie, jinak by to tam asi našel jen někdo zasvěcený, kdo tam byl taky. A možná až s tímto vysvětlením by mohlo být více zřejmé, ke komu v té jedné části tedy mluvím. Každopádně děkuji, možná se ještě zamyslim, co by se v ní dalo změnit, aby byla srozumitelnější. I když já vlastně nevím, jestli bych to tam chtěla napsat naplno. Mně osobně se takhle líbí právě pro ty vzpomínky. Ale chtěla bych to dokázat přenést i na čtenáře.
 18.03.2024 21:07
Nahrávka není děsná.
Tolik krásy je tam. Kdyby někdo vařil léto, bylo by to podle tvého receptu.
Ale pak je tam taky smutek a strach. To úplně nedokážu pochopit. Přijde mi, že se bojíš ztráty tvého léta a nechceš se ještě vzdát.
Každopádně krásná!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.