A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

Někdo mi leží v žaludku

po delší době něco ze šuplíku

... na ulici v Košiciach

výnimočne som sa pri písaní vykašlal na formu a proste hodil na sklo to čo bolo na duši... je to "dielo" typu ventilácia.

Po totální vývrtce se házím zpátky do klidu.

Erm...po dlouhé době...to vypadá...pořád stejně?

nebohéma. díky lakomci za inspiraci.

jsme nuly, totální nuly a nulama už zůstanem

Bez žen by to nešlo.