|
Preludium jednoho rána
|
Ranní soumrak
mrazivě dýchá
do Zořiných vlasů
Ospalý knoflík
pozoruje zívající dírku
jak dny se slily v roky
fakt už ho sejří
Žádá o rozluku
vyhověno
nitka zplihle visí
nezaměstnaná
Kabát
...
...
...
vlaje ve větru
mrazivě dýchá
do Zořiných vlasů
Ospalý knoflík
pozoruje zívající dírku
jak dny se slily v roky
fakt už ho sejří
Žádá o rozluku
vyhověno
nitka zplihle visí
nezaměstnaná
Kabát
...
...
...
vlaje ve větru
16.07.2026 21:26
Šifra mistra Leonarda co navazuje na sebe. Knoflík šel do penze už té huby měl plné zuby.
16.07.2026 20:36
páči sa mi, že význam tvojej básne nie je na prvý pohľad jasný a priamo ho poznáš iba ty. skvelá práca
23.02.2026 01:50
kabát je skvělí. Sice se ve svých textech minimalismu vyhýbám, ale dokážu ocenit jeho kouzlo, pokud je tedy použit s citem. Ty tečky mi tam sedí. To protahování. Čekaní na něco většího. Úsporná rezignace.
30.04.2025 07:48
Hanulka
Ginnare : chybíš tady. Rozevlátá, nádherná. Díky.
21.09.2024 11:37
Mě to přijde jako metafora na letité manželství. Je tu knoflík, dírka a už to fakt visí na nitce. Nesmyslné třikrát tři tečky
prostě
"Kabát
vlaje ve větru"
By bylo údernější a vnímal bych to jako metaforu "život jde dál"
Ale i tak skvělá báseň.
prostě
"Kabát
vlaje ve větru"
By bylo údernější a vnímal bych to jako metaforu "život jde dál"
Ale i tak skvělá báseň.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.