Hanka na houbách

Na houby si Hanka vyšla,
hledá v blízkém háječku
o poctivost tam však přišla,
to je průšvih, Marečku

Zatracený křemenáči,
ty jsi pěkná houbička,
každý večer je mi k pláči,
nebyla jen hubička.

Na palouku hajný mladý.
něžná slůvka povídal,
o lásce mi dával rady,
překrásně se usmíval.

Zítra já si opět zajdu,
do našeho polesí,
Marečka tam jistě najdu,
snad mé srdce utěší.