Řekni mi

Řekni mi, než mi setneš hlavu.

Žil jsem, nebo jen snil?

Slyšet hlasy brkoslavů,

nebo slyšet zpívat jilm.


Řekni, zda nebyla to marnost,

i když ostří sykat slyšet je,

duše vzlyká, žadná v času naděje.


Záhon sešel žalem,

svět ubral se kamsi dál,

hlava leží v koši,

káru s tělem osel veze v zmar.


Smrt mu sluší, v očích není žár,

svět smí se dále točit,

nikdo není, kdo by zaplakal.


Řekni, a lež nech za hradbami,

byla jsi pravda nebo lež?

Proč se bát, jsme sami.

Ty jen v mrtvých očích čteš.