Dnem i nocí
padá z nebe splín
vytváří živnou půdu
pro nešťastníka myšlení
Když občas slunce zasvítí
tělo nezahřeje
nezažehne světlo vnitřní
Zdá se
že pro duši ztracenou
pláče celý svět
A deprese klíči
neúnavně roste
jde do květu
Nešťastník se zvedá
nastavi tváře smutku světa
a vykročí do tmy, do neznáma
stává se z něj ........
sebevrah
A deprese klíči
neúnavně roste
jde do květu
už po sté
padá z nebe splín
vytváří živnou půdu
pro nešťastníka myšlení
Když občas slunce zasvítí
tělo nezahřeje
nezažehne světlo vnitřní
Zdá se
že pro duši ztracenou
pláče celý svět
A deprese klíči
neúnavně roste
jde do květu
Nešťastník se zvedá
nastavi tváře smutku světa
a vykročí do tmy, do neznáma
stává se z něj ........
sebevrah
A deprese klíči
neúnavně roste
jde do květu
už po sté
Ze sbírky: smutek přichází
11.10.2022 09:24
Musela jsem číst dvakrát,aby se mě to dotklo. Líbí se mi ten konec, je nápaditý. Jo a po sté máš háček místo čárky.
11.10.2022 09:01
Za mě krásně, silně vyjádřená tragika. A jelikož jsem optimista, vidím vždycky pro "nešťastníka" další šanci...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.