Vždy je hlavní, jak to zní,
děvka nebo společnice,
peníz nebo zlatá mince,
platit za sex či být s ní.
Jde o to, jak působí,
co ven na povrch vypluje,
den do pravdy se obuje,
noc má však lží zásoby.
Jde o to, jak zůstat svůj,
když na nebi hoří kruhy,
rozplynou se v barvách duhy,
zavři víčka a jen stůj.
děvka nebo společnice,
peníz nebo zlatá mince,
platit za sex či být s ní.
Jde o to, jak působí,
co ven na povrch vypluje,
den do pravdy se obuje,
noc má však lží zásoby.
Jde o to, jak zůstat svůj,
když na nebi hoří kruhy,
rozplynou se v barvách duhy,
zavři víčka a jen stůj.
19.07.2022 10:20
Ano, noc je přímo mistrem - třeba i dobře míněných - lží... Jinak se mi tu líbí komentář kmotrova.
18.07.2022 23:55
casa.de.locos: To je normální, že ne vše člověka osloví. Ten zaškobrtnutý rytmus mě ale zajímá. A co myslíš větnou strukturou? Jde přece o verše.
18.07.2022 17:08
no moc mě neoslovila, připadá mi že v první sloce zaškobrtne rytmus a celkove moc nechápu větnou strukturu... ještě se zamyslím
17.07.2022 11:32
Mám blízko k taoismu, každé světlo na zádech nese svůj stín a je to i naopak, to nacházím v prvních dvou slokách. Zůstat svůj? Má to pro nás velkou váhu, dočítám výbor z Junga, nejsme tak docela svoji a asi by ani nebylo dobře abychom byli. Tak jako se v poezii hledá přesah i my máme přesah, je v nás něco nedořečené, něco co není v písmenech, něco nad čím nemáme moc. A je to tak dobře.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.