Zadržená v ústech

Jako když usedneš jen na kraj lavičky pod sněhem - takto na mne působí tato báseň. Je křehká ale silná.

milancholik: Mockrát děkuji za krásný komentář, velmi mě potěšil. Je to jen momentka inspirovaná životem, kdy jsem ještě nemohla psát ani mluvit. :)

Některý básně, díla vnímám, cítím jako vývar. Někdy bývá nedochucený, slabý, překořeněný, nebo právě takový jako tenhle kus od tebe; postaví na nohy, a přitom svou silou a chutí přibije do křesla, pamatuješ tu chuť ještě dlouho po tom, co poslední lžíce zmizí z talíře. Ani kapku na zmar. Tohle mi chutná, tím se chci napájet, tím chci růst.
Děkuju, že s námi tu krásu, chuť a sílu sdílíš.

Uf, tak tahle mi dala zabrat.. ale krásně.

Pocitovka vyluhovaná ze života. Díky a zlom vaz na státnicích.

človiček: Spíš těžká poporodní po 29 letech :D Učím se teď na státnice a díky tomu jsem zjistila hodně věcí, které mohou člověka v kojeneckem období ovlivnit na celý život. Tahle věc s tím trochu souvisí, jsou to střípky mého života, který si sama nemohu pamatovat. Obvykle svá díla ale nevysvětluji :)

Těžká předporodní po 29 letech. Jo, miminka to znají. a dospělí se ptají proč?? pochybuji o lásce, Proč?