Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

občas přichází... ale jak ho řešit??

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

obnažené já..../vráceno/...;)

jen kdyby z toho někdy nešel takový strach:)

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

život je tragikomedie...*

pro celou tu dobu...

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

tajemná i bez záhad... :)

pocity ležící v dětské postýlce uprostřed hor...

Holka vzpomínková... Neschopná se vyrovnat se ztrátou svýho domova... Snad radši neřešit, stejně to do rána zmizí...

... jestli u Vás sněží za oknem... je to ta lepší varianta...

všem "Psancům"!

Anotaci nemám... Ale prosím o hodnocení a komenty. Díky

Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...