|
Nečekám, že to pochopíte.. Prostě jsem se potřeboval "vypsat". Je to hlavně o pocitech no...
|
|
jsi pořád se mnou
|
|
Pocity ze sobotního dne...každé vzkříšení stojí kapku bolesti, když se duše vrací z očistce zpátky do svého těla...
|
|
jedna ztracená, z pozdního léta...
|
|
Stalo se, bohužel...
|
|
/"co budeš dělat po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"/
|
|
...
|
|
Nejcitlivěji býváme zraněni těmi, bez nichž si svůj život nedovedeme v plném rozsahu představit. ROBERT BROWNING
|
|
volný verš
|
|
Nevim, kde jinde to lidem ukazat... :P
|
|
každý nějak začíná....
|
|
Zavřený oči a marná snaha odříznout olovený víčka... A dlouhý čekání na chvíli, kdy dohoří vám svíčka... Pan Mandrake mi zas dělá společnost...
|
|
*
|
|
Nejsem si jistá kategorií, ale snad se bude báseň i tak líbit...
|
|
Co k tomu dodat.. pokusy pokusy pokusy....
|