když pozorujete mraky na hladině, je to, jako byste se dívali do nebe... Nebo ne?
 14.05.2020
6
1231 (19)
Chtěla bych ti napsat báseň,
bude v ní touha, vášeň i odvaha,
vysmát se osudu svléknout se do naha,
jako tenkrát na Vltavě.
Víš, jak jsem se za vás fakt styděla
a našla si místo,
odkud jsem tě dobře viděla.

Chtěla bych ti napsat báseň,
bude v ní láska, hřejivá objetí,
romantické chvilky a spousta dojetí,
jako tenkrát na Lužnici,
Ukazoval jsi mi suté břehy
a já hrozně chtěla
od tebe jen malou kapku něhy.

Chtěla bych ti napsat báseň,
ale život bývá příliš prozaický,
a tak bez zbytečných metafor,
doplul jsi ke smrti,
Tak to končí,
vždycky.

A mně se stýská...
 15.06.2020 18:13
Při přednesu mi ta báseň připadá velmi uklidňující, hlavně ten rytmus a rýmy. Myslím, že by se k ní dala přidat nějaká jednoduchá hudba jako třeba ta na začátku písně Naruby od Zuzany Navarové a pak by z ní byla dobrá píseň.
 18.05.2020 18:51
začátek je slabší. Působí na mě lacině Něco jako díla lidí, kteří začínají psát. Nicméně konec mě fakt zaujal. To neokecávání a tvrdá konfrontace čtenáře se smrtí je silné a nakonec to dorazíš vlastními pocity, které působí o to silněji.
Na téhle básni mě mrzí snad jen jediné. Že rýmovačka od Psavce a celkově dle mého soudu méně kvalitní básně zde mají poslední dobou více pozornosti
 16.05.2020 22:27
Taky my ujíždí vlak života mezi prsty.Ani jsem do toho vagonu neměl lézt. Nebuď smutná možná stála jsi na špatném peróně jako Já. a tvůj skutečný vlak teprve přijíždí.
 15.05.2020 17:44
Au..Tak jsem myslela, že na smutný básnění jsem tady expert já. Tíživé, krásné a smutné.
 15.05.2020 17:11
Ze začátku to působí uvolněně, ale ten konec ... Je mi smutno s tebou.
 15.05.2020 14:26
pekné, od srdca

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.