Zachycení nálady, pocitu. Volnou formou...

Co už, no... Radši psát tužkou než lopatou.

moje zamyšlení nad tím jak to může v nebi a nebo pekle vypadat a taky zamyšlení kam patřím já? :) a jestli to vůbec existuje

no - lepší název mě prostě nenapadl...

otázka „a k čemu mi to je?“ se poslední dobou stala otázkou zásadní

..Možná zase trochu depresívní,ale...bez snahy by jsme si ráno ani neudělali kafe, ani nepoznali přátelé,ani nic nezískali,ani nevytvořili...je to náboj v kuši.. :0)

jedna radostnější z loňské krásného podzimu

ráno s Romanem Dragounem...

léto končí ... https://www.youtube.com/watch?v=N1eotn3hWGQ

tentokráte tu je jedna o životě..:) o naší životní cestě která zdá se býti nekonečná :)

Myslím, že název je jasný, je starší, taková obyčejná, naivní, ale já jí mám ráda pro ten závěr. Je v něm trochu mé životní filozofie(jestli se to tak honosně dá nazvat).

včera mi napsala žena, dávná blízká... ukázala mi, jak může být člověk člověčím... a já se za své "kdysi" zastyděl... Ještě se musím moc učit, Moniko! Děkuju za Tvé člověčenství!!!

recyklovaná