|
...byla, ale jen na chvíli...
|
Když hvězdy padaly,
spadlo i pár mých snů.
Okamžik zoufalství.
"Nesmím! Já nezhasnu!"
Slova, co působí,
jak sprcha chladivá,
duše se od pláče
jen tiše zachvívá.
Venku je přes třicet,
v mém srdci padá sníh.
Takhle to nekončí
ve šťastných příbězích...
spadlo i pár mých snů.
Okamžik zoufalství.
"Nesmím! Já nezhasnu!"
Slova, co působí,
jak sprcha chladivá,
duše se od pláče
jen tiše zachvívá.
Venku je přes třicet,
v mém srdci padá sníh.
Takhle to nekončí
ve šťastných příbězích...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.