Mají domy duši? (audio MP3)
 29.06.2018
9
2019 (20)


Pláč pavučin,
co prachem posedlé jsou.
Střepy slz prázdných okenic.

Slepý stín
zírá přes děravý krov.
Zde už nelze hledat víc.

Zapomenuté kroky,
co do prken se vryly.
Osudy duší vyvanuty.

Jen dlouhé roky
tu pro samotu zbyly.
Ztuchlinou uhranuty.

Mrtvolné ticho přerývá,
řev bouracího kladiva.
 08.01.2019 10:24
 DDD
To asi ne. Nechodím sem proto, abych komukoli překopával tvorbu a říkal co a jak má dělat (proč?), ale kvůli inspiraci. Líbí se mi, když se verše rýmují, ale nemůžu říct, že by mě uvádělo v úžas rýmování stejných slovních druhů ve stejném tvaru. Když to jinak nejde, někdy to lze obejít aspoň různým počtem slabik. Tím nechci říct, že bych nedělal to samé. Tož asi tak.
 08.01.2019 10:04
DDD: Dáky za koment i postřehy. K těm rýmům, rád to poupravím, jen mně nic jiného nenapadlo, možná mně pomůžete něčím rafinovanějším, já víc nevymyslím
 08.01.2019 09:07
 DDD
Dobrá pointa. Střepy slz prázdných okenic se mi taky moc líbí. Asi si tím nic moc hezkého nevysloužím, ale nemůžu neříct, že jsem asi čekal trochu rafinovanější rýmy, než kroky x roky, vryly x zbyly, a vyvanuty x uhranuty. Za což se omlouvám, je to moje chyba.
 20.07.2018 21:16
 Dragon
Sugestivní
 06.07.2018 12:18
super,a ten přednes
 30.06.2018 09:21
Yana: Jestli je Ti z té básničky mrazivo a smutno, tak to je správně. Děkuji za koment a návštěvu
 30.06.2018 09:06
Mají duši věřím v to a z tvé básničky mně je mrazivo a smutno. Pěkné
 30.06.2018 08:23
Mas podobny hlas jak já tvl :D Hezky to mas
 29.06.2018 07:18
Myslím, že domy mají duši. Otiskávají se do nich životy těch, kteří tam žili... Já v to věřím.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.