14.06.2018
6
1223 (14)
Pod lískami
stesk se vztekem dusí
ve svízelu zamotaný sten
po mládí příliš poslušném
převalují se chapadla kopřiv
pod vrbami
bezmezné omezování kvičí
spolu s koulouchem ledabyle učesaným
kombajnem dnů a snů
nenasytným strojem moci
pod bezy
mrská se čas v kakostech
jak slepýš pohlazený galuskou
zbloudilého ctitele kultu těla
jenž zde dole v býlí tlí
spolu s mojí náladou
 18.06.2018 17:03
nevím, zda je to terno, ale já ty depkoidní pocity chápu ...
 16.06.2018 22:38
Mlčeti Zlato: Hanulka: Ginnare: Co říci k této kompozici prostého okamžiku? Snad neprosté díky za vaše ocenění. Necháme fantazii trošku volnosti. Cyklisti do kopřiv nechodí atd.
 15.06.2018 19:36
 Hanulka
Máš nadání, a někdy tě hodně moc chápu .
 15.06.2018 09:15
Ginnare: Choď a trus hřebíky ;-). Jsem pro.
 15.06.2018 09:15
Okouzlujícím způsobem popsáno. Opravdu báseň.
 14.06.2018 18:45
Závidím Ti ty procházky krásami liduprosté přírody...
nechápu, jak můžeš propadat v takovou chvíli depkoidním pocitům... a vytvářet tak hororově vybarvené obrázky...

Bezva... líbí se mi :-)
PS: jsem vyvrhel... nesnáším cyklisty... ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.