03.09.2017
9
1723 (25)
Posbírala všechny vrásky, co jich měla,
ulovila dech a smála se.
Smála se, bublala a svět s ní.
Smála se, až se nebesa modrala
a stíny se chvěly
a v té minutě běžel čas pozpátku.
Smála se, jako když utne.
Zbylo po ní jen ticho
a trocha času navíc pro všechny smrtelníky.
 17.09.2017 22:59
Sedla jako facka do situace, moc hezká, kontextuálně smutná.
 07.09.2017 16:40
 Zamila
Velmi povedená báseň... Hodně dojemné krásy na malém místě, paráda! :-)
 06.09.2017 16:19
Už jenom to lovení dechu... Moc pěkná!
 06.09.2017 08:21
 DDD
Na moment jsem zapomněl dýchat. Krásná slova. Umíš to :-)
 05.09.2017 14:42
Moc se mi ta básnička líbí, je v ní toho vyjádřeno daleko víc než co se vešlo do pár řádků
 05.09.2017 10:32
krásne
 04.09.2017 16:24
Nádherně napsané. Celá tato báseň je nádherně kouzelná. Je to prostě úžasné, ta atmosféra mě hodně bere.Opravdu se Ti toho podařilo tolik vystihnout.. Dojala mě.. Ohromně. Děkuji Ti za možnost tuto krásu číst.
 03.09.2017 22:26
přijde mi to originální.. líbí se mi to :)
 03.09.2017 22:02
hezké

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.