Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

.................

Tohle snad ani není báseň..rým dost pokulhává, vím. Je to jen proud myšlenek, které by možná měly patřit jinam. Jen takový pokus o vyjádření hořkosti setkání dvou lidí, kteří znají jeden druhého jako svůj život a najednou jakoby se neznali..a možná, že opravdu neznali

neprohrávám. rovnou se vzdávám. je pro mě důležitější přátelství. který bych svým vyznáním zničila. dusim to v sobě. a věřim v lepší zítřek.

Zůstanem navždycky svý...

..v Tichém oceanu...

Ani nevím jak mě těchto pár veršíků napadlo, ale najednou tu byly a já je jen chci poslat dál......

...

jeden nikdy neví..

Offline ve světě virtuálních sítí /když monitory svítí a život jde dál.../ Jedna starší...

..starší..

Jednou muselo začít pršet...

"lásku"....?!

...

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

Láska po 13-ti letech (moje prvotina)

...