Další dílo v mé oblíbené formě.

Jsou dívky, pro které je každý projev lásky bernou mincí! Ostatně bez té mince vás ani Chárón nepřeveze přes bájný Stix! C'est la vie...

Ze šuplíčku...

nedalo mi to a musel sem zveršovat pár postřehů z včerejší olomoucké demonstrace proti imigraci :)

Můj soutěžní pokus na libres na téma PROKLETÍ. Inspirováno vzpomínkou na koncert PF k uctění památky Karla Zicha...

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

Opatrně, chlapče, s ostruhami a víc užívej uzdu...

Volný verš.

Další soutěžní, zadaná slova: plán, smích, podezření, důvod, nábřeží.

Tahle píseň vznikla díky vanovaso, jejíž báseň i slova pod ní mi připoměly krásnou píseň "Ten vítr, co vál", uvedenou kdysi v trampském sešitku "Šest strun v údolí". A tak tenhle text věnuji právě jí, naší milé kolegyni vanovaso...

barva piva jako podzimu a vůně jako jeho plodů...ach, jaká slast přijímat ho všemi smysly...

Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...

Inspirováno životem a jednou písní...

Je moudrý ten, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má...