O událostech r. 89 v mé oblíbené formě.
 02.06.2016
7
1283 (11)
Nemusí prvně přijít jaro,
stačí pár dnů, co se vymyká.
Venku byl mráz a děti za roh
chodily tajně 'na cigáro'
za tiché účasti školníka.

Listopad jako každý jiný:
pavoučci ukrytí do vaty,
pohledy lidí do vitríny,
a na konci fronty jedny džíny
za zbytek poslední výplaty.

Naděje nikdy neodkvetou,
dokud je pár lidí zalévá.
Ze zdi se drolil železobeton,
prach z něj však nikdy nezametou,
ani když čeká se obleva.
 04.12.2016 14:08
 Zamila
Minimálně první dvě strofy prudce kvalitní :-)
 10.06.2016 00:24
ŽblaBuňka: Zrovna u tebe mě to velmi těší :)
 09.06.2016 22:07
tohle jsem si vychutnal
 09.06.2016 11:09
Ginnare: Však to neber vždycky doslova, např. mráz je tu obrazem té doby, ne mrazem na teploměru :) A džíny... mně byl v tu dobu jeden rok, takže o tom vím prd -)
 09.06.2016 07:42
Líbí se mi ukrytí pavoučci a ty džíny asi splnily účel. :-)

Je těžké o té době něco napsat, aby to neznělo sentimentálně či pateticky.

co vím, tak ty dny velký mráz nebyl... nebo nás hřálo mládí... zápal? jak je ta paměť zrádná...
Možná jinde, ale v Praze sem džínový fronty nezaznamenala... jak už jsem však předeslala, to neznamená, že nebyly. Možná jen paměť vytěsnila to, co pokládala za nevýznamné :-)
 02.06.2016 10:30
Severak: Ty jo, mně už ty džíny a zeď přišly moc návodný. To jsem rád, že to tak nakonec nepůsobí. Ono se to těžko odhaduje, když autor přesně ví, co který slovo znamená :)
 02.06.2016 10:12
hezká báseň. Jen téma by nebylo zřejmé nebýt té anotace. I dneska jsou totiž k dostání tak drahý džíny a tak malý výplaty. :D

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.