08.04.2016
2
1201 (8)
Prázdný poutník chodí dnem i nocí,
myšlenky mu uletěly a on je hledá.

Dychtí po svém hlasu hvězd
a zraku slunce,
nad nimi
i pod nimi.

Prastará duše ho prorůstá,
z chodidel,
kde jí neunikne.

Aby se na konci rozplynul
a stvořil den.
 09.04.2016 18:11
casa.de.locos: Děkuji. :)
 09.04.2016 16:38
myšlenka rodu ženského, myšlenky uletěly. jinak zajímavá báseň, působí tak východně. docela se mi líbí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.