07.04.2016
4
1134 (10)
Vodopád lesa stromů,
ze skály horských řas,
stéká po stráních.

Nebesa odráží slunce svit
a vzduch zamrzá
ranní rosou.

Prodlevy měsíce
jim dávají znamení,
na hvězdný pochod,
dnem i nocí.

A vrcholy cest
se slévají.

Proplouvají mezi sebou,
aby zanikly
a opět vznikly.
 08.04.2016 22:01
Cecidit angelus: Překrásně děkuji :)
 08.04.2016 22:00
Yana: Děkuji. Je to takový výplod mé podivné mysli při jízdě v autobusu. Chápu. :)
 07.04.2016 23:00
Nejenom krásné obrazy, ale i zamyšlení, nechci ji třeba schazovat, ale něčím mi připomíná tramskou písničku, víš ta je ve své podstatě hlubokomyslná, ale ne každý to tak cítí
 07.04.2016 22:29
překrásné :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.