Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...

Tak jsem zase zkusil složit něco do veršotepárny. Uznávám, že je to ptákovina, ale zapracovat do rondelu s jeho trochu nezvyklou strukturou a jen dvěma možnými rýmy zadaná slova a mít na to ještě šibeničně krátký čas, je trochu náročné na fantazii i kombinační schopnosti. Slova prý pocházejí z knihy George Orwella „1984”: Jsou to: hlad vlas člen obraz osud.

Jaký sklon, takový směr osudu... (Aštávakra)

Volným veršem.

Jsou dívky, pro které je každý projev lásky bernou mincí! Ostatně bez té mince vás ani Chárón nepřeveze přes bájný Stix! C'est la vie...

Báseň inspirovaná francouzskou verzí jednoho krásného šansonu. U nás se na tu krásnou melodii zpívá významově zcela jiný text : Kam zmizel Tvůj dětský úsměv...I mé dílko je písňovým textem, ovšem na jinou melodii.

Oněginská strofa na slova: kufr*krása*jahoda*plat*tanec.

Adresováno všem těm bláznům, co se stále jen za něčím honí, stále nemají dost a život jim mezitím protéká mezi prsty jak tekutý písek...

moje variace na Перемен

Je moudrý ten, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má...

Co jsme a co si smíme dovolit - co se sluší a nesluší ...jak to je ?

Anglický sonet.

Tahle ptákovinka vznikla při volné diskusi na fóru jiného portálu, kde mám stejný profilový obrázek.

Tohle zas je veršované drabblátko na zadání: hledat*jehla*kupka*seno.

Opatrně, chlapče, s ostruhami a víc užívej uzdu...

Veršované drabble na zadaná slova: skořice*slamák*díra*ohnutý*srkat.

pocity z archivu, báseň je nová

Zpěvný text o Životě a o tom, že to člověk nemá nikdy vzdávat...

Jen taková ptákovinka o svatém, co bránu střeží do Ráje, teď ale spinká, doboucháš se naň jen stěží...