krákolistá aneb o anglické zimě ii.

Zábavné experimenty, které si hrají s jazykem, mě baví. Báseň má dýchat za čtenáře, a to se daří. :)

A42: Souhlasím. Tato báseň je hezčí než vogonská poezie. Podstatně.

Singularis: ...Jen myslím, že žádný Vogon nepsal tak hezky. :-))

A ještě myslím, že přednesené by to bylo velmi působivé.

"Abychom získali čisté absolutní porozumění, musíme jej nejprve očistit od nánosu toho relativního; toho dosáhneme tím, že budeme stávající porozumění soustavně relativizovat; relativní porozumění tak odrelativizujeme a zůstane jen to absolutní, které již relativizovat nepůjde." [ Singularis: O Náboženské společnosti půdce Eusebia. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=23329-o-nabozenske-spolecn
osti-pudce-eusebia ]

Teprve teď jsem si uvědomil/a, že Filomena Cizího (v mém příběhu) zřejmě napadlo zhruba totéž, co absolutní básníky, (kdo ví, zda tam nebyl nějaký vliv...) jeho výsledek však zní trochu jinak a k pořádné absolutnosti má ještě také celkem daleko. Krátký úryvek jako příklad staré eusebiánštiny:

"Chlemtali france, džbadně nejspíš,
naknexli jenom s těchličím pšíš,
afšak franc bžešil včílodě slíž,
s krchů sesnoubil pud chlory níž.

Našel si děvku, jež pila svlečná,
rostlá a všímá, mikdy fšak myšná;
v Pudchloží Fedor s děvkou sťapně tlel,
než žas jejich usudu nadešel."

Jinak, svou obtížnou intepretovatelností mi to připomíná vogonskou poezii.

A42: přesně!

...a střápník zlatoprstý sklul za neo-báň, mimomření rozkupatělo...

Ještě je to podle mne málo absolutní. :-)