Sonet shakespearovský pro 3. kolo veršotepárny na zadaná slova: císař město náhoda řeka stvoření.

Můj soutěžní pokus na libres na téma PROKLETÍ. Inspirováno vzpomínkou na koncert PF k uctění památky Karla Zicha...

schůdek po schůdku... až k Démantu

Je moudrý ten, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má...

Jsou dívky, pro které je každý projev lásky bernou mincí! Ostatně bez té mince vás ani Chárón nepřeveze přes bájný Stix! C'est la vie...

Co jsme a co si smíme dovolit - co se sluší a nesluší ...jak to je ?

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

..........

Oněginská strofa na slova: kufr*krása*jahoda*plat*tanec.

život není vždycky radost a duha ...

Nedělní chvilka poezie...

Ze šuplíčku...

ještě si chceme hrát jako děti

očistná moc bouřek má svůj smysl...

Adresováno všem těm bláznům, co se stále jen za něčím honí, stále nemají dost a život jim mezitím protéká mezi prsty jak tekutý písek...

Tahle ptákovinka vznikla při volné diskusi na fóru jiného portálu, kde mám stejný profilový obrázek.

Jeden zvláštní, silný, nádherný zážitek.