17.06.2015
3
1167 (15)
O stěnu nebes perutě
visí jemně nehnutě
oči andělů v pláči svém
v rukách zbraně
život nad životem.. hasnoucí.

Podívej se nahoru, ještě výš.
Padají andělé?
Prchající před zlem
hříchy v prsou bodají
co v ústech tvých uvadá
co mysli uniká
co v srdcích puká, kdo jen ví?

Ruce své skládáš na hranu modlitební knížky
v dlaních nůžky na odstřižky
vzpomínek mraky na svobodný svět
kdy přivřela si víčka duše
proč necháváš mě činit to stále...
stejný příběh, stejný začátek.

Co hřeje srdce mé a co dlani moji?
Uvězněni v nevědomí, svět v dálkách v plamenech mizí.
Kdysi vše bylo všech a my jsme byli svoji.
Proč člověk člověku je tak cizí?

Kdy naposled ses ohlédl a nebál se pomoci?
O doutnajících duších v dunění těl
zlatý pádící pramen tvého života
vážně si zapomněl?

Kde byli jsme a kde jsme dnes?
 09.07.2015 21:16
 Zamila
Trochu patetické, ale nikoliv kýčovité. Něco v Tobě je :-)
 18.06.2015 09:17
svátá pravda..
 17.06.2015 22:49
ano je to zajímavé :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.