Trošku jsem se snažila popsat mé myšlenkové pochody, je to složité, co vše se v mém životě stalo. Možná někdy příště :)

šel jsem centrem Prahy...

MP3 - Pevně věřím, že tento čas je v nedohlednu... doufám, věřím, prosím...

Něco takového jsem už dlouho nenapsal... zajímavej pocit...

..týká se hádek, které člověk přechází..buď bos, tedy skromně, s argumenty taktnimi, věcnými..boty jsou pak vylitá srdce z nejhlubších obav a bolestí...tato báseň se mě teď netýká - ovšem týkala..jsem ráda, že stejně jak jsem tou cestou bolestí musela jít, přišel a trny vytahal..

smutné to smutno

po dlouhé době něco, s čím jsem spokojená - obraz na téma smutek

Daktyl.

Zkusit přemýšlet je jako zkusit žít...

Jeden starší kousek. Tohle jsem napsala dva dny po Havlově smrti a vybavilo se mi, když jsem dnes četla, jak pokračuje plivání z Hradu na Peroutku. Asi není potřeba nijak aktualizovat, základní myšlenka je stejná a bohužel stále stejně platná.